Původ

První osadníci v Novém světě zdědili kopně, dovezené španělskými kolonizátory. tehdy žila ve stádech směs španělských plemen, berberů a arabů, která se vytvořila na iberském poloostrocě během dlouhé islámské okupace. Tito koně tvořili základnu s velkými možnostmi. Když došlo ke křížení s koňmi dovezenými s Anglie, stali se základem prop nově vytvořené plemeno- amerického quartera. První významný dovoz anglických koní do Virginie představoval lodní náklad, který dorazil v roce 1611 se 17 hřebci a klisnami. Tito koně patřili ve směs k anglickým "závodním koním", jež vytvořili kmenové stádo pro anglického plnokrevníka, který se ovšem vyvinul podstatně později. Dá se předpokládat. že tito koně byli příbuzní dnes již vyhynulým gallowayům, rychlým ponyům ze severní Británie, z kraje mezi Nitsdalem a Mullem of Galloway. Patrně zde měl svůj podíl i irský hobby, předek connemary ze západního Irsky. Quarter tedy vzešel ze směsi různých plemen, ale přitom je mimořádný svou robustní postavou. V kohoutku měří kolem 152cm a vyznačuje se neobyčejně svalnatými stehny.

Práce a dostihy

Titi koně se používali k mnoha účelům- k práci na ranči, k objíždění stád, k tahání nákladů zboží nebo dřeva i k zápřeži do kočárů o nedělích a konečně i k jízdě. K dovršení všech kladů to byli koně skromní, spokojení s nevelkými dávkami běžného krmiva. Přesto, že byl tak všestranný, angličtí osadníci mající zálibu ve sportu si nejvíc cenili jeho sprintu na malé vzdálenosti po výbušném startu. Koně závodili na trati dlouhé kolem 400metrů (čtvrt míle) buď po stezce vysekané v křoví nebo na stejnou vzdálenost po cestách mezi plantážemi, popřípadě na vesnické ulici. Právě díky těmto podnikům získal přízvisko "quarter horse" nebo "quarter-miler". Silné a svalnaté tělo quartera bylo přímo ideální pro tuto formu dostihu. od roku 1656 se dostihy quarterů ve Virginii stabilizovaly a staly se natolik oblíbenými, že se plemeno začalo považovat za nejrychlejšího běžce na krátkých tratích. Později, když byl do USA dovezen plnokrevník, se začaly stavět oválné závodní dráhy a zavedly se také dostihy na delší trati.. Výsledkem bylo, že popularita čtvrtmílových sprintů.upadla a za krátký čas byly tyto dostihy ve východních státech zrušeny(nyní však jsou dostihy quarterů oopět populární). Quarter se přestěhoval na západ, kde z něj rychlost, vyváženost a obratnost udělaly dokonalého kovbojského koně. pohyboval se tak rychle, že se o něm říkalo, že v plném trysku "dokáže obrátit na čtaráku a ještě vám vrátí drobné". Plemeno vzniklo při práci na dobytčích stezkách a také v tradičních disciplínách rodea. Vsoučasnosti nastalo neuvěřitelné oživení čtvrtkařských dostihů, při kterých peněžité odměny daleko převyšují ceny při dostizích plnokrevníků. následkem toho se objevuje snaha"zlepšit" quartera krví plnokrevníků a plemeno tak ztrácí svůj "buldočí! charakter. Registr quarterů je dnes největší na světě a má kolem milionu jedinců.

Rodiny honáckých koní

Existuje celkem dvanáct hlavních rodů quartera, jejichž kořeny tkví ve dvou nejdůležitějších hřebcích- zakladatelích tohoto plemene - byli to Janus a Sir Archy. Janus, kůň dovezený z Anglie, uhynul v roce 1780 a svým stejnojmenným synem založil velkou linii Printer, která je dodnes jednou z nejvýznamějších. Sir Archy, syn vítěze prvního anglického derby Diomeda, se podílel také na vzniku amerického jezdeckého koně. Od něj lze sledovat rody Shiloh, Old Billy, Steel Dust a Cold deck a také dva nejlepší a nejdůležitější plemeníky 20. století, Joe Baileye a Petera Mc Cue, jeho potomky.

Chod

tento kůň se stal dokonalým kovbojským koněm díky své rychlosti, vrozenému smyslu pro rovnováhu a hbitosti. Vyvinul se u něj nevysvětlitelný smysl pro práci s dobytkem, takže je na jezdci prakticky nezávislý. Říká se o něm , že se dovede "obrátit na čtyráku a ještě vám vrátí drobné."

Povaha

Avšak není to pouze exteriér, pro který je toto plemeno tak oblíbeno. Quarteři vynikají svou dokonale vyrovnanou povahou a inteligencí. Třebaže jim v krvi koluje krev jejich anglických a arabských předků, jsou velmi klidní a spolehliví. Snad právě proto, že jsou tak citliví, je velmi příjemné s nimi pracovat. I když jsou Quarteři temperamentní, jsou velmi lehce ovladatelní. Quarter horse je ideální kůň pro začátečníky. Od přírody není zlý, nekouše, nekope, neplaší se. Samozřejmě i mezi těmito koníky můžeme najít zvířata s určitými charakterovými vadami, které však ve většině případů mají podobu získaných zlozvyků způsobené špatným zacházením. Chovatelé, trenéři a jezdci si musí vždy uvědomit, že i když jsou quarteři vyrovnaní a klidní, jsou zároveň velmi citliví a zranitelní. Těžce nesou (po psychické stránce) hrubé zacházení s nimi.